Co si vzít z dva-třináctky

Bilancování roku 2013 je zde a já se snažím sečíst nebo odečíst to, co ve mně zanechalo největší stopy, co mě ovlivnilo. Po několika derivacích mého nabitého “know-how”, které by bez kontextu stejně nikomu nedávalo velký smysl, jsem trochu upravil svůj “life-statement”. Bude to velice rychlá jízda tří odrážek, držte se:

1. “Optimisticky inicitivní přístup” nebo-li po Coveyovsku: buďte proaktivní. Vždy přemýšlejte jak by úkol šel udělat lépe, rychleji, efektivněji. Jak by šlo jít dál. Jak můžete vygenerovat vyšší přidanou hodnotu pro sebe i společnost. Neočekávejte však odměnu. Ta se totiž dříve nebo později dostaví sama.
2. “Zítra můžeš být lepší než jsi dnes“. Vítejte každou lekci, kterou Vám nadělalila chyba, kterou jste udělali. Přístup je jednoduchý: Identifikuj chybu – stanov nápravu – opakuj akci bez chyby. Znovu a znovu a znovu.
3. “Život začíná na konci zóny vlastní pohodlnosti (your life begins at the end of your comfort zone“. Jedním slovem: “nestůjte”. Jde to dost proti vlastní přirozenosti, ale jakmile jste si příliš jistí, příliš neohrozitelní, přiliš v bezpečí, je čas jít dál – rozšířit výrobu, zvýšit objemy, začít s novým produktem, ovládnout nový segment, změnit profesi, naučit se nový jazyk, atd. Jedině tak poznáte, co ve Vás skutečně je a život nebude jen bezpečná šeď se zařazenou trojkou.

Nic nového pod sluncem, že? Jak jednoduché. Takže znovu a s úsměvem pojďme být prostě lepší než jsme byli včera.

Do práce!

lechiffre